Smrti hlas

13. dubna 2016 v 21:43 | Maggot |  Poesie

Smrti hlas

Vy učenci a proutníci raďte,
jak ženy mám milovat,
aby byli se mnou šťastné -
mé jméno ve vzdychu vyslovovat.

Ano, již miloval jsem pravou láskou,
ale vždy se mi to vymstilo.
Nyní chtěl bych, jako vy smělý být,
každé děvče se do mých sítí chytilo.

Kdož? Kdož by chtěl hnusáka,
se kterým jen umíraj nudou.
Pro takového hlupáka
se přece obnažovat nebudou.

Až budu stařec,
co nic nebude moci,
tu budu litovat,
že jste mi nemohli pomoci.

Až seschne kůže a zšedne můj vlas,
budu litovat, že nežil jsem tak,
tak jak o tom sní mnozí z nás
a že už dávno mi ujel tenhle vlak.

Až seschne kůže a zšedne můj vlas,
to už moc pozdě bude.
Budu čekat jen na smrti hlas,
pak pohřbí mě na místo, kam pohřbívají chudé.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama