Rozhovor s K.H.Borovským

25. září 2017 v 20:52 | Maggot |  Ostatní šílenosti
  • Buď pozdraven, doufám, že neruším v takto pozdní hodiny.
  • Ale vůbec ne, nemůžu spát. A kdo vlastně jsi?
  • Cožpak mě nepoznáváš? To už je český národ tak zahanbení hodný?
  • Sorry jako, na chlapský ksichty nemám pamatováka.
  • Tak zkus hádat!
  • Mácha?
  • Ale notak, co tě to napadá?
  • Tak Palackej!
  • Ten žvanil? Chacha. Vždyť mi není ani trochu podobný.
  • Tak já už nevim, Karle Havlíčku.
  • Já věděl, že to uhodneš. Přec nejsi tak hloupý, jak vypadáš.
  • No dovol! A s čim vlastně přicházíš?
  • S ničím, nic nemám. Jen dlouhé chvíle v nebi mě ubíjí, a tak je pěkné si zajít sem dolu s někým pohovořit.
  • Aha, to je fakt, asi se tam nudíš co? Když jdeš zrvna za mnou.
  • Nudím, nudím. Ale shlížím z té výšky na náš český národ a nestačím se divit.
  • Copak? Přece na tom teď tak zle nejsme ne? Jsme samostatný, máme tu takovej ten sajrajt… jak se tomu říká… jo, demokracie a jsme spokojený.
  • To věřím, Maggote, ale český národ zapomíná na svou historii. A pokud se nedokáže poučit, může se to vymstít.
  • Jako že si zvolíme komouše? To je blbost. I když teď jsem se bavil s kámošem v hosp…
  • Já nebyl konkrétní. Jen se mi zdá, že Češi nemají úctu ke své historii.
  • No víš, Karle Havlíčku, to bude asi dobou. Já taky nejsem žádnej vlastenec.
  • A to je chyba hochu! Měl bys za svůj národ bojovat!
  • Když já jsem na to línej. Ať si za něj bojujou jiný.
  • To je právě to. Koukám, co za hlupáky, ba dokonce tupce se dnes vydává za vlastence.
  • Jo tůty myslíš. Ty jsou fakt blbý, jsou neškodný.
  • Myslíš? Jeden z nich to dotáhl na hrad.
  • No, tak je pár blbců na těch nejvyšších místech. Takhle to bylo vždycky ne?
  • Ach, kde jsou mravy naší doby? To měli lidi chuť jít do boje. Inteligentní učili prosté lidi národní historii a z úst do úst si předávali národní zlato ve formě bájí.
  • No, dneska se z úst do úst předává něco jinýho. Jak říkám, je to dobou.
  • Doba se může změnit, ale lidé by neměli zapomínat…
  • Na národní historii? Karle Havlíčku, co my s tim jako uděláme?
  • Já už nic nezmohu. Ale ty jsi mladý a..
  • To mě chceš takhle využít? Omlouvám se, že ti skáču do řeči, ale nemám zájem Čechy něčemu učit. Ale dost už o zachraňování národa. Pověz mi, jak to vypadá v nebi?
  • Jsi zvědavý jako ten Svěrák. No, budu citovat toho sprosťáka Jiřího: "Netěš se - těš se". Je tu kousek dobrého i špatného.
  • A co ta tvoje třetí duše? Už je tam taky?
  • To narážíš na ten Nerudův žert?
  • No nevím, jestli to myslel jako žert. Od žertů tu byli jiní Kunderové.
  • Víš, Maggote, všichni máme jen jednu duši. A kdo prošel svět bez jediného škobrtnutí? Ano, hanil jsem církev a dodnes si za tím stojím, ale je tu i pro mne místo.
  • Amen. Jsem bezvěrec.
  • I pro takové se tu najde místo. Navíc nic neočekáváš. Věřící jsou často zklamaní.
  • Já si myslim, že po životě nic není. Prostě prázdno.
  • Je to tvůj názor. Máš takové štěstí, že žiješ v době kdy člověk může říct svůj názor a nemusí se bát.
  • Docela ti závidim.
  • Pročpak?
  • Ty jsi za svoje názory jel na dovču.
  • Vysmíváš se mi?
  • To bych si nedovolil.
  • Styď se! Dost o mne a nebi. Jak vnímáš ty dění tady dole?
  • No, tak do politiky se neseru. Jenom nějak se mi nelíbí co dělaj ty Rusové na Ukrajině.
  • No, to víš Rusové.
  • Vždyť jsi je měl docela rád.
  • Počkej, za pár let si taky budeš říkat, co jsi to kdysi povídal za hlouposti.
  • To je možný.
  • A jiné věci tě netrápí? Co to o čem jsme se bavili původně? Bystře jsi od toho uhnul.
  • Vlastně je jedna věc co mi na tom vadí
  • Jen jedna? No, tak povídej.
  • Že takový umělce, jako jsi ty, Karle Havlíčku, a další podobní, už dneska nikdo neocení. Někteří se mi zdaj přecenění a někteří nedocenění.
  • Jako například...?
  • Neměj mi to za zlý, ale Mácha mi přijde přeceněnej, a pak je tu méně známý, ale podle mě lepší básník Franta.
  • Jaký Franta?
  • Franta Gellner
  • To jméno mi je povědomé, ale nemohu si vzpomenout.
  • No vidíš, a při tom to byl taky buřič, dokonce anarchistickej.
  • Až tak?
  • Jo! Bohužel zemřel mladej, ten by toho ještě napsal.
  • A jak zemřel nebožák?
  • Ve světový válce. Na začátku. Nestihl ani legie.
  • Škoda statečného mladého života který je zničen kulí ve vojně.
  • No, ono to možná úplně tak kulí nebylo.
  • Tomu nerozumím.
  • To je jedno. To je na delší povídání.
  • Nu, dobrá. Vidíš to, myslel jsem, že tě přijdu o něčem poučit a zatím poučuješ ty mě.
  • To já jsem to tak ani nemyslel.
  • Hele, asi už budu muset jít zpátky.
  • To je škoda. Je fajn si pokecat s někym inteligentním.
  • Nápodobně.
  • To jsi neřek.
  • Nu nic, měj se hezky. A nezapomeň na mě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Magicmax Magicmax | Web | 25. září 2017 v 21:07 | Reagovat

I have a like this idea. :-)

2 Tánička Tánička | Web | 25. září 2017 v 22:25 | Reagovat

Super blogu i článek. Doufám že by jsi s udělala čas i na můj. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama