Vlci v dáli

24. října 2017 v 15:15 | Maggot |  Poesie
Mám na sobě spoustu vad,
tak nevím co dělat.
Všechno známý je mi cizí.

Vlci v dáli už maj hlad,
vřele je přivítat,
než s plnym břichem zase zmizí.

Můj dům, můj plesivej hrad
v něm se chci zahrabat -
jsem to charakter ryzí.

Až jednou chcípnu tam,
tak všechno, co vám dám
budou moje zbytky těla.

To tělo je všechno, co já mám.
Zvýšky nezamávám
a z pekla se to nedělá.

Jak sobě, tak i vám
se tiše vysmívám.
Jak každá duše by někam chtěla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tánička Tánička | E-mail | Web | 27. října 2017 v 11:17 | Reagovat

Některé verše byly opravdu povedené některé o něco míň, ale i přesto se mi tato básnička líbila.

Tánička

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama