50 let a stále nepoučeni

21. srpna 2018 v 23:57 | Maggot |  Přání a stížnosti
Jo, vzpomínám na osmašedesátej, kdy... ne, kecám. V srpnu 1968 se flákal i můj táta v břiše svojí mámy, natož aby se dalo mluvit o mé existenci. Takže jakej mám důvod se k dnešnímu výročí vyjadřovat? V tý době jsem nežil a vim kulový, co se tenkrát stalo. Jenže teď jsou toho plný internety a vzpomíná úplně každej. No, jeden starší pán na hradě má asi větší starosti s vyměšováním, než aby vzpomínal a povídal.

To, co se před padesáti lety stalo, bylo svinstvo. O tom nelze pochybovat a vše už bylo řečeno. Nemám tedy k této události víc co říct. Vyjádřim se proto raději k dnešku, který už téměř končí. Nechápu, jak je možné, že někdo může tento čin obhajovat, přestože se o tom dá dohledat tolik informací. Žádná z nich nenasvědčuje tomu, že se jednalo o bratrskou pomoc. Nevím, zda je to nevzdělaností, ale jiné důvody bych za tím nehledal. Třeba se mýlím.

Pan prezident řečnění radši vzdal. Nebudu hádat jaký měl k tomu důvod. Byly by to jen doměnky a nakonec to je moc dobře, že zůstal potichu. Řečnění se teda dneska ujal bývalý agent StB. Jak může někdo, kdo má v rudym svinstvu prsty, řečnit na pietní akci a vzdávat holt těm, které to rudé svinstvo zabilo? To je plivání na jejich hroby. Naštěstí řečník dostal to, co mu patřilo. Přes pískot neslyšel vlastního slova.

Je skvělé si zavzpomínat, připomenout si to špatné a třeba se z toho poučit. Jenže někteří z nás jsou nepoučitelní. Je celkem ostuda, že následníci těch, kteří tu spoustu let potlačovali svobodu a základní lidská práva, jsou opět blízko k moci. Kolik lidí zemřelo kvůli nim zemřelo? Lidi, kteří se snažili to změnit a protestovat proti invazi, proti režimu. A my uděláme tohle? Styďme se! Všichni!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama