Přání a stížnosti

Pohrdání vzdělávacím systémem

Včera v 16:59 | Maggot
"A proč chceš mít dobrý známky?"
"Budu si pak připadat lepší."
"0,5; 0,74; 1,21; 1"
"Co?"
"Připadáš si líp?"
"Ne, nechápu tě."
"Tak to jsem potom zklamal."
"Proč jsi ty čísla napsal?"
"Když dostaneš nějaký malý kladný číslo od nějakýho zakomplexovanýho komunisty, tak se cítíš líp. Když dostaneš ode mě nějaký malý kladný čísla, tak se líp necejtíš. Achjo."
(část konverzace s K.)

Chápete, co jsem tim chtěl říct? Děti, mládiství, mladí dospělí a rodiče těch dětí často lpí na nějaký stupnici nesmyslných čísel, která hodnotí schopnost zapamatovat si a správně popsat něco, co někdo jiný považuje za důležité. Toto hodnocení neni vůbec objektivní, záleží na osobní preferenci hodnotícího. Originalitu často nemají rádi. Na tu totiž nejsme zvyklí a náš vzdělávací systém je jen o zvyku. Mladí učitelé snažící se něco změnit často rezignují a přeberou zvyky od svých starších kolegů, kteří je převzali od svých starších kolegů, a tak se nikam vlastně neposouváme. Chápu, že s těma pubertálníma hovadama ze základky se to občas nedá, ale snaha je zaujmout něčím, co by je mohlo zajímat, narozdíl od sázení pětek a poznámek do žákovský, by taky musela bejt špatná metoda.

Škola má potom vlastně jediný úkol - rozdělit společnost do několika skupin. Úplně se zapomíná na ten hlavní význam školy - zaujmout a vzdělávat. Pokud se člověk musí doma učit, tak škola (vyučující) nesplnila svou práci. Do školy máme chodit právě s tím, že se tam dozvíme něco zajímavého, ne se stresem, nevyspalostí a bolestmi břicha, páč jsme se šprtali do dvou do noci a stejně nevíme, jestli to bude tý bábě za katedrou stačit, páč dává těžký testy a přísně hodnotí. Pokud chce vyučující hodnotit žáky, měl by nejdřív hodnotit sám sebe. Většina z nich to nedokáže a má stále jen tu svou pravdu. Známky tudíž nesvědčí vůbec o inteligenci jedince, stejně jako IQ, které hodnotí schopnost řešit IQ testy.

Zastavte se a zamyslete se - co vám škola dala důležitého do života? Ta otřepaná věta každýho studenta a žáka "A k čemu mi to v životě bude?" je na vlastně na místě. Učí nás spoustu nepotřebných věcí, protože se to tak prostě dělá už dlouho a nic měnit nechcem. Je potom skvělý, že dokážeme zderivovat složenou funkci, ale daňový přiznání už nevyplníme. Je super, že víme, kdy přesně byl položen základní kámen Karlova mostu, ale netušíme, co dělat, aby se nám tu žilo líp. Neříkám, že například dějepis není důležitý - je potřeba znát minulost, abychom mohli vytvářet budoucnost. Jen si myslím, že by se měli vybrat jen užitečné informace a nepodsouvat dětem doměnky jako fakta. Jedna z mála důležitých věcí, co jsem se ve škole naučil, je schopnost improvizovat. A k tomu jsem si vlastně musel dojít sám, díky své lenosti.

Přišel jsem se spoustou negativního a návrh, jak to zlepšit nepadl ani jeden. Nějaká velká reforma ve vzdělávacím systému asi není možná vzhledem k tomu, jak funguje celkově tenhle systém. To by se musel změnit pohled na peníze a jedinečnost člověka a jeho myšlení. Ale nebylo by od věci se zamyslet, co je skutečně důležité a co ne.
Závěrem bych rád doporučil knihu od Kurta Vonneguta - Mechanické piano.

Volíme prezidenta, whoohoo!

12. ledna 2018 v 13:29 | Maggot
Je to tady. Posledně, u článku Povolební depky jsem sliboval, že prezidenta půjdu volit. A taky že jo! Mám vybranýho kandidáta, mám to všechno promyšlený. Je fakt, že v tomhle kole je to vlastně jedno. Vybíráme, kdo se postaví proti králi Milošovi I. Alkoholickému a jeho konkubíně Vlčáčkovi a bude schopný je sesadit z trůnu. Takže na druhý kolo už mám taky vybráno - toho druhýho.

Ale zpátky k prvnímu kolu. Tyhle volby jsou dost propagovaný a každej mladej šašek se známym ksichterm nás ze spotů vybízí, ať dolezeme k volbám. Je to vlastně nakonec hrozně dobře. Vezměte si, že většina voličů jsou Milouškovo vrstevníci. Je potřeba k volbám dohnat i nás, mladý, aby to nevyhrál nekdo s alzheimerem. Lidi přeci volí srdcem a vybírají toho, ke komu mají nejblíž.

Vzhledem k tomu, že tohle jsou moje první prezidentský volby, beru je vážně. V prvnim kole budu volit taky srdcem toho, kdo mi je ze všech kandidátů nejblíž. Vždyť k tomu káždý z kandidátů vybízí. Nejdřív jsem si dělal srandu, že bych volil Mílu, páč je s nim zábava a texty naší kapely by furt dávaly smysl. Jenže, nejsem debil (ne - ehm - možná trochu jo). Zemana volí jen psychopati, kteří se těší, že uvidí, jak někdo umře v přímym přenosu. Miloše teda určitě ne, už jenom že beru ohled na jeho zdraví.

Rozhodl jsem se volit Marka Hilšera. Není dokonalý, ale pro mě je ze všech kandidátů nejlepší. V době revoluce mu bylo asi nějakejch 13 let, takže většinu svýho života prožil v demokracii, která posledních pár let začla zase pokulhávat. Má schopnost (stejně jako jsem uváděl u Pirátů) nahradit všechny ty komouše, co se v politice drží zuby nehty. Konečně bychom se mohli odříznout od tý hnusný historie, u který se trochu zapomíná na to špatný. Nedělám si iluze, že by se Marek mohl dostat do druhého kola, už jenom z důvodu, že se mladý lidi na volby z vysoka vyprazdňujou. Ale chtěl bych vyjádřit podporu panu Hilšerovi, aby všichni viděli, že boj za demokracii má smysl. Podívejte se na Piráty, nikdo jim nevěřil a kde jsou dneska.

Prosím vás, jděte tam, vždyť to tolik času zase nezabere. Hoďte tam, koho chcete. Volte nejen srdcem, ale i rozumem. Jenom pokud můžu poradit, tak bych se vyvaroval volení krále Miloše I. a soudruha Hanniga. Díky.
Po vyhodnocení druhýho kola sem hodim možná nějaký zhodnocení (a nebo taky ne).

EDIT(15.1.2018): Dopadlo to, jak jsme čekali - snad díky propagaci tohoto výsledku. K druhýmu kolu taky dolez, vole!

Šílené kamiony útočí

14. prosince 2017 v 17:15 | Maggot
"Pomóóc na naše Vánoční trhy chce vjet kamion. Honem nacpěte tam beton, ať tam nevjede."
"Hej, kámo, a to jako na Velikonoční trhy nemůže vjet?"
"Kdybys sledoval dění ve světě, tak víš, že jezdí jenom na ty Vánoční!"

Tak to byla malá kulturní vsuvka. Jasně, že mi nejde o kamiony, ale o ty betonový zábrany, co se teď dávaj snad na každý náměstí, kde mají Vánoční trhy. Je to hnus a kazí to toho ducha Vánoc. Kdyby je aspoň nazdobili, nakreslili na ně hvězdičky, stromečky, a při nejhoršim třeba i toho hnusnýho podělanýho Santu, kterýho tak nenávidim. Jenže můžeme být rádi, že je občas i nějak srovnaj. Většinou totiž pohodí dva kusy betonu do jedný cesty a vůbec jim nevadí, že na to náměsí vede dalších pět cest. Tak aspoň, že se občané cítí bezpečně.

Milulej rok v Chebu měli pohozený dvě betonový zábrany v cestě od pěší zóny. Ty ostatní cesty pro vozidla zůstávaly průjezdný. Některý umělec sprayer ze školy od kostela (tak se v Chebu říká zvláštní) na zábrany nasprayoval: Danke frau Merkeel. No jestli je tam Merklová sama takhle nevkusně rozmístila, tak pak ji nenávidim taky.

Nechápu důvod k tomu, na všechny Vánoční trhy strkat betonový zábrany. Jednou vjel do lidí kamion. Jasný, ale proč by to dělali znovu? To už by bylo trapný. Nebo to mi chcete říct, že každou minutu se snaží někdo někoho přeject na Vánočních trzích? Vždyť už je to nějakej ten pátek, co najela Olga Hepnarová (která je teď zase v módě) do lidí na zastávce. A proč nejsou betonový zábrany na zastávkách? Proč se v Brně nastupuje do šaliny ze silnice? Stačí přidat plyn a je to. Já bych nechal u každý takový zastávky stát jeřáb a lidi by mohli nastupovat až po tom, co by ten jeřáb spustil betonový zábrany do vozovky.

Nejlíp to vychytali v Brně na Náměstí Svobody. Do cesty dali značku zákaz vjezdu. A je fajn! Myslim, že když přijede nějakej terorista v kamiónu, tak si to rozmyslí spíš. Přece nechce dostat pokutu. Určitě by to otočil a jel domu. Kdežto ty kusy betonu svádí k hledání jiné cesty. Nejspíš tý okolo nic, páč tam většinou bývá místa na kamión.

Závěrem chci říct, že nezlehčuji událost, která se stala téměř přesně (v úterý to bude myslím přesně) před rokem. Jen chci poukázat na nesmyslnost betonových zábran. Neni pozdě? Nedávají je tam, jen aby to vypadalo, že něco dělají? Nemělo by začínat na začátku a né na konci? Proč věnovat pozornost výchově, prevenci, vzdělání, když můžem všude nacpat nevzhlednej beton a budeme v pohodě. Kdyby se někomu víc umělecky nadanému, než jsem já, chtělo vylepšit betonový bloky před náměstím nějakýma barvičkama, nebo vaše děti rády čmáraji po zdech, tak máte mé svolení to oživit. Nevim, co na to městská policie, ale to je jedno. Nebo ne?

Povolební depky

23. října 2017 v 0:18 | Maggot
Jsem velice, velice špatný člověk. S volebním lístkem jsem se nedostavil k urně a radši jsem zvolil mnohem, ale mnohem zábavnější program 384 km od mého trvalého bydliště (budiž mi odpuštěno). Patřím mezi lidi, kteří se neradi baví o politice, ale volby jsem nevynechal ani jednou (možná proto, že tohle měly bejt moje druhý volby v životě). Vidím všude na fejsbůku a na blozích, jak se k výsledkům každej vyjadřuje, neodolal jsem ani já - i když tomu hovno rozumim.

Nevím, jestli mám být z výsledku potěšen, nebo zklamán. Asi bych začal tim lepšim. Piráti mě fakt potěšili. Ani jsem nepočítal s tim, že by se dostali tak vysoko. Kdybych šel k volbám, určitě tam hodim jejich lístek. Nejspíš ne kvůli jejich programu, ale kvůli tomu, že je tam spousta mladých lidí, kteří maj potenciál vyměnit ty všechny bejvalý komouše, kterých je v naší vládě požehnaně. Takže od revoluce by přišla konečně nějaká změna. Navíc se komouši začínají pomalu, ale jistě propadat, takže naděje v lidsvou (i když velmi malé) stále jsou.

Teď to horší. Říká se, že i negativní reklama je reklama. Takže se vlastně neni čemu divit, že vyhrálo ANO... možná. Navíc hodný srýček Andrej zvednul důchody žejo? A když se zamyslíme nad tim, koho je tu hodně a kdo určitě půjde k volbám, protože dřív musel, tak vám dojde i proč. To, že ANO obsadí první příčky bylo jasný. Víc mě překvapuje, že se tam (a to pozor! hned po Pirátech) objevilo SPD. To jako proč? Kdo je schopnej hodit vědomě a střízlivý do urny lístek SPD? Já jsem si celou dobu myslel, že to je jenom sranda. Japonec (nebo odkudže je), kterej si hraje na největšího českýho vlastence a neumí ani gramatiku (já taky, ale nedělám ze sebe vlastence), chce zakázat možnosti (které mimochodem využili i jeho předci) pro lidi, kteří sem stejně nechtěj. Banuje všechno, co se na netu mihne proti němu (tady se nemusíte bát snad, to nikdo nečte) a hovoří o tom, jak je důležitá svoboda projevu. Skvěle využil strachu občanů, ale tak myslel jsem si, že tohle špatný období je už za náma.


No nic, vidim krásnou koalici SPD a ANO. Za chvilku nám zavřou hranice, volby budou povinný a všichni budem dobrovolně volit Babiše. Rád bych citoval část monologu z jedné divadelní hry, jejíž název už si bohužel nepamatuju (Divadlo Dialog - Plzeň): "Nepoučit se z historie, je jako nespláchnout po sobě na záchodě. Dřív, nebo později na své dílo narazíte."

Záverem vám chci slíbit, že k prezidentským volbám se určitě dostavim. Ono taky neni tak fajn mít prezidenta se stařeckou demencí, jenom protože jsme na něj zvyklí a protože se to tak dělávalo. A taky slibuju, že minimálně do příštích voleb dám s politikou pokoj (pokud vyhraje Zeman - což je dost možný - chtělo by to aspoň krátkou glosičku).

Nejsem polonegramot

29. září 2017 v 16:19 | Maggot
To co chcy sdělyd ě jasně napsaný v nadbizu. Chápež né?
Mám problém a rzhodl jsem se požádat o radu. To, že dělám gramatický chyby a zapomínám na písmenka je u mě normálka, zvlášť, když to většinou nepíšu střízlivej. Ale nejvíc mě štvou chyby o kterých dobře vim, ale nemůžu je opravi. Dost mých řádků končí předložkou. A co jako s tim? Klasický wordovský zkratky nepomáhaj. Mezera si prostě rozděluje řádek. Takže se táži a žádám vás o radu. Dá se to nějak udělat, abych měl za°každou předložkou pevnou mezeru? Nebo prostě budu vypadat pořád jako debil na°druhou?

Svět se dočista zbláznil

28. června 2016 v 12:32 | Maggot
Jak rád si stěžuji na současnou situaci, kdy děti ani už neví, jaký je to se těšit celej rok na autíčko na dálkový ovládání a pak se snažit pochopit, jak ta vymoženost funguje. Doba jde dopředu, technologie jde dopředu a snad nejsem natolik stár abych s vrstevníky v MHD probíral, jak to tu jde celý do.... kam jinam než do háje? Je ale fakt, že si všímám okolí. Ne, že by to mí vrstevníci (či mladší) nedokázali, ale já občas dokážu zvednout tu hlavu od mobilního telefonního přístroje (třeba když přecházim silnici - a to se vyplatí).

Spousta lidí ale už nedokáže zvednout hlavu. Čím dál, tim víc se poutáme k virtuálnímu světu, až za chvíli přestaneme vnímat realitu a ztratíme osobní kontakt s našimi blízkými. No dobře, zase strašim. Jak bych mohl vědět, jak to dopadne? Vim, jenom to, co je teď a docela mě to děsí. Úplně kamkoliv přijdu, jsou tam lidi, kteří čumí do mobilu a vypadaj tak mrtvě, bez života, aspoň, že je občas slyšet jejich dech, to mě uklidňuje.

A víte kde mě to se... štve nejvíc? V hospodě! Prostě se jde na pivo a ty živý mrtvoly vytáhnou mobily a čučí do nich. Sakra zahoďte je, aspoň když si jdete někam sednout s kamarádama! Jsou tam živí tvorové, kteří by se s vámi rádi bavili. Ale ti jsou moc blízko a moc skuteční co? Kdybyste se viděli, jak vypadáte (takoví hrbáči), určitě byste se sami pobavili. Řekl bych, že je to psychická porucha, ale to už hraničí s epidemií.

Pak jsou tu další postiženci. Ti jsou schopni alespoň tu hlavu zvednout, ale to jenom kvůli tomu, aby si cvakli jednu, nebo stopadesát svojek (tedy selfíček, chcete-li). Potom to samozřetelně musí postnout na všechny ty instavěci a tak (pozn.: Nejsem zaostalej, jenom mě to nebaví nazývat pravým jménem.). Pak si to tam komentujou, ale při tom sedí vedle sebe. Komunikace... říká vám to něco? Ano, přes FB co? Ale pozor! Ono se dá mluvit i s člověkem, kterej je vedle vás. Stačí otevřít pusu, nechat projít vzduch hlasivkama a vydat ze sebe něco smysluplnýho. Ze začátku to asi úplně nebude lehký, ale procvičujte to a časem se to možná naučíte.

Závěrem bych chtěl všechny živé mrtvoly (tím se zároveň omlouvám, že tento článek je tak osobní a mluvím přímo k vám, přes to, že živými mrtvolami třeba nejste) poprosit o jednu jednoduchou věc. Když jste na nějakym koncertě (budu konkrétní a dejme tomu, že bude paříme na tvrdší hudbu), tak vás moc prosím, reklamu tomu koncertu udělejte předem, tak že to napíšete kámošům, s kapelou se můžete vyfotit po koncertě (když to dovolí) a video natáčí už ten za vámi, takže klidně můžete bez ostýchání pařit, tančit, kejvat se do rytmu, cokoliv, ale prosim vás (už naposledy) dejte ten mobil z ruky. Třeba do kapsy, odtamtud neuteče.
Děkuji.

Želva se má

2. května 2016 v 19:02 | Maggot
V dnešní době vám každej do všeho kecá. Potřebujete na všechno povolení a na to povolení si taky musíte sehnat povolení, který vám povolí někdo jinej, komu to taky musí povolit a tak dále. Je to celkem šílenství, když se před stavbou baráku musíte ptát všech firem, který by si tam mohli kdy pokládat kabel a hlavně srnek a jiné havěti, jestli jim nevadí, že tam bude stát dům. A všechno je to k zblbnutí. Navíc si najdete koníček a ten se taky určitě nebude někomu líbit.

Mám tu jeden příklad za všechny. Sice nejsem fanda myslivosti, ale doslechl jsem se ohavnou věc. Ochránci zvířat nechali zakázat norování lišek. Jakože fakt. Pro ty, co neví, co to je, tak se nebojte, lištička nám během norování neumře. To by s nám mohlo ulevit. Ale pozor! Vždyť ona chudák má z toho stres. A stres je špatnej - krátí nám život. Což znamená, že to lištičku zabije dřív. To už tak pěkně nezní. Koho zajímá že se norování provozuje už po staletí? Měli to zakázat už, když s tou myšlenkou někdo přišel poslanci z EU. Cože? Ona ještě neexistovala? Aha, to bude asi ten problém.

Proč tak usilovně, jako ochránci zvířat nepracují i ochránci lidských práv? Já mám třeba každý ráno (kromě víkendu - to rána zaspávám) stres z toho, že musim vstát a jít do školy (ano, ještě tam chodim... občas). Proč nikdo neochraňuje mě? Já mám přece taky svoje práva! Ten stres z brzkého vstávání mě určitě brzy zabije. Ale to tady nikoho nezuajíma. Až jsem si vehnal slzičky do očí. Nechci brzo umřít. No je tohle normální? Určitě ne. Považoval bych to celkem za anfér.

Ten svět je nějakej pomatenej. Bylo tomu tak dřív? Já nevím, nejspíš je blbost srovnávat to s dobou, kterou jsem nezažil. Nicméně v současnosti začínají už mít větší práva zvířata, než lidé. Je to tím, že oni nemaj povinnosti. Já mám zvířátka rád. Rozlišuju to ale tak, že některý si rád pohladim a některý jsou lepší na pekáči. Nebo snad plácám blbosti? Nevím. Ale co vím jistě, že v příštím životě chci být želva, páč želva se má.

Správná odpověď neexistuje

26. dubna 2016 v 16:50 | Maggot
Někde jsem se z neověřených zdrojů dozvěděl, že v anglickém systému vysokých škol neexistuje u zkoušek správná odpověď. Prej. Důležitý je svou odpověď dobře oargumentovat v diskuzi s profesorem. Prej. Asi je zbytečné tady rozebírat výhody a nevýhody tohodle systému. Prostě to tak je a tady to máme jinak. Ale s touto novou informací mi došla zásadní věc. Je strašně moc otázek, na které nám přijde, že známe jasnou odpověď, ale správná odpověď vlastně neexistuje.

Abych tu jen netlachal, rozhodl jsem se vám ukázat jasný příklad. Při registraci na blog.cz mi byli položeny kontrolí otazky (asi aby zjistili, jestli nejsem robot, nebo úplnej debil). Já jsem si ty otázky skrýnnul, páč na ně většinou neexistuje správná odpověď. Tak se koukejte jo? Pozor!
A niní milé děti, vám prozradím tajemství. V zimě nám totiž nepadá jen sníh, ale i prach a peří (ne dehet). Bylo by totiž dosti podivné, kdyby prach a peří padali jen na jaře, v létě a na podzim. Takže tak no. Potom se můžem dohadovat, kdo Slavíka nazval nejznámější hudební anketou. Minimálně Grammy ho tumfne. Ano nebudu se dělat... kdybych začal v knihkupectví vedle knih vystavovat pomeranče a citróny, asi bych vypadal, jako větší retard, než jsem. Ale existujou knihkupectví s restauračním zařízením a tam už se možná potkáme s pomíkem a citrónem. A poslední otázka? No víme, že to je kolem dvanáctej v tu dobu, kdy je většinou ještě dost světla. Ale taky je fakt, že neni definováno, jaké poledne. Protože tenhle časový údaj se může na různých místech Země trošičku lišt (fakt jakože trochu).

No takže jsem odpovídal podle svého uvážení a dopadlo to tak, že mi byla na jeden CELEJ den (asi) odepřena registrace. A to už je sakra trest. Takže jsem potvrdil, že robot sice nejsem, ale debil jo. A to je fajn závěr ne?

Zachraňme svět!

17. dubna 2016 v 20:37 | Maggot
Určitě to většina příslušníků mé generace zná. Po škole padnete doma ke kompu, nebo vezmete do ruky mobil, a jen tak bezmyšlenkovitě scrollujete na efbíčku. Je to prostě taková ta hluchá chvíle mezi příchodem ze školy a vyvíjením další činnosti. I já se k tomu často snížím. Při prodírání se fotkami stěňátek a obrázků typu označ někoho kdo... často natrefím na takový ty učený články, o tom, jak jsou imigranti špatní, jak Merkelová zničila celou Evropu, nebo že všechna média nám lžou. Ale moment, nejsou webové portály a obzvláště rádoby zpravodajské taky média? Já mám pocit, že jsou. Takže vlastně říkaj sami, že jejich články lžou. A vás potom baví to číst?
Já tu nejsem od toho, abych rozsoudil, jestli ty sdílené články na Facebooku, zejména na stránce Blok proti islámu, jsou pravdivé, nebo ne. To bych musel do těchto věcí více vidět a mít nějaké potvrzené informace. No největší problém je, že nejspíš lidi, kteří toto sdílí o tom ví už úplný... však vy víte co. Pokládají za pravdu to, co jim naservírují a sranda je, jak se u toho ještě rozčilují. Pak se strhne lavina vášnivých komentářů, kde sdělují rádoby zasvěcení své názory s gramartickými chybami a snaží se vypadat, že o tom ví všechno. Tak já vám řeknu sladké tajemství: Oni o tom vědí jenom to, co si přečtou. Kdyby si radši vzali do ruky Gellnera, Seiferta, nebo Čapka. Určitě by to bylo vlastenečtější, než sdílet články o tom, jak vám na hlavě místo vlasů začne za chvíli růst hadr.
Párkrát jsem to psychicky nevydržel a několik článků z nedůvěryhodných zdrojů nasdílených mými přáteli jsem si přečet. Někdy to je tak postavené na hlavu a autoři si tolik protiřečí, že nějakou tu skrytou lež by našlo i dítě z mateřské školky. Zeptal jsem se jednoho z mých přátel, jaký je důvod k zahlcování zdi na efbíčku těmito věcmi. Odpověď zněla: "Potřeba přiblížit zkreslenou zkorumpovanou představu lidí o migrační krizi k realitě." Jste z toho moudří? No já teda vůbec. Asi se snaží zachránit svět. Moment... přichází další šokující informace: Nezachrání ho. Určitě ne sdílečkama a lajkama.
Takže příště, až budete mít chuť něco takového sdílet, tak si rozmyslete, jestli nebude lepší stáhnout net na lištu a jít si o tom popovídat s někým do hospody. Pokud dovedete slušně a bez emocí rozmlouvat, možná nedostanete půllitrem po hlavě.

 
 

Reklama